Hnutí Demokracie - OBČANSKÁ ÚSTAVA

Právo občanů na stávku je garantováno Listinou práv a svobod člověka (čl. 27), která je nedílnou součástí Ústavy České republiky. Právo občanů na stávku garantují i mezinárodní smlouvy, které se ČR zavázala dodržovat. Konkrétně jde o Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní organizace práce sv.87 a 98.
Stávkovat nesmějí soudci, státní zástupci, příslušníci ozbrojených sil (armáda, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž) a příslušníci bezpečnostních sborů (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Celní správa ČR, Vězeňská služba ČR, BIS a Úřad pro zahraniční styky a informace). Tento zákaz se netýká civilních zaměstnanců těchto složek.
Nejde-li o případy, kdy by přerušení práce narušilo ochranu životů, osobní bezpečnost nebo zdraví obyvatelstva, nesmí zaměstnavatel účast na stávce zakázat. I v takovém případě nesmí zaměstnavatel zakázat vyjádření podpory stávce jiným způsobem.
Stávka je přerušení práce. Během stávky se pozastavují vzájemná práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru, nebo. jiného pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit.Z pracovně-právního pohledu je tedy stávka omluvenou absencí.
Zaměstnanec je povinen včas účast na stávce ohlásit svému zaměstnavateli. Tak, jako by šlo o den volna, tj. alespoň 3 pracovní dny předem, raději však dříve.
Po dobu stávky nepřísluší zaměstnanci, který se účastní stávky, mzda ani její náhrada, neboť zaměstnanec nevykonává pro zaměstnavatele práci.
Nekonání práce v důsledku účasti zaměstnance na řádně a včas ohlášené stávce nemůže být posuzováno jako porušení pracovních povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
Vůči stávkujícímu zaměstnanci není zaměstnavatel oprávněn použít žádný pracovněprávní postih (finančn postih, upozornění na porušení pracovních povinností, výpověď z pracovního poměru nebo okamžité zrušení pracovního poměru). Jednalo by se o neplatný právní úkon.
Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu byla způsobena tím, že zaměstnanec po dobu stávky nepracoval. Případná odpovědnost za škodu se týká pouze chování, které se neslučuje s výkonem práva na stávku - pokud by stávkující zaměstnanec ničil majetek zaměstnavatele nebo bránil ve výkonu práce zaměstnancům, kteří nechtějí stávkovat.
Zaměstnanci, který se stávky neúčastní a pracuje, náleží za práci mzda. V případě, že v důsledku stávky ostatních zaměstnanců nemůže nestávkující zaměstnanec pracovat, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy mu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci na dobu stávky nařídit dovolenou.
Finanční zvýhodňování zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, s úmyslem, aby se stávky nezúčastnili je protiprávním zásahem a omezením práva na stávku. Finanční plnění nemůže zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, neboť nejde o plnění v souvislosti s plněním pracovních povinností.
Stávka je přerušením práce a během účasti na ní se pozastavují vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, zejména plnit pracovní pokyny a povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci. V důsledku toho nelze posuzovat poškození zdraví zaměstnance za pracovní úraz.
Stávkující je povinen stávkovat tak, aby tím nedošlo k ohrožení zdraví, života nebo bezpečnosti obyvatel. Stávkující řidiči tedy musí umožnit průjezd vozidel s modrým majáčkem, stávkující řidiči vezoucí cestující musí nejdříve dojet do nejbližší stanice kde je možné odbavit cestující a pak teprve začít stávkovat.